Více pozornosti, prosím!!!

Stalo se Vám někdy, že v ulici, kudy denně chodíte, otevřeli nový obchod a Vy jste si toho všimli až po měsíci? Nebo – něco jste jedli, a pak si uvědomíte, že ani pořádně nevíte, jak to chutnalo?

Mně se v nedávné době staly dvě zvláštní příhody, které mě přinutily k zamyšlení.

Příhoda 1.

Často si do práce nosím vlastní oběd v plastových krabičkách. Je nás takových víc, takže lednice v naší kuchyňce se ráno zaplní krabičkami plnými dobrot, a když přijde čas oběda, postupně z lednice zase mizí.

Toho dne jsem si přinesla na oběd maso zapečené s bramborami a se smetanou – móc velká dobrota. Když jsem dostala hlad, oběd jsem si ohřála, a trochu jsem se podivila, že je toho v té krabičce nějak víc, než jsem si nachystala. A taky jsou tam okurky, které jsem si tam nedala. No jo, asi jsem si doma z lednice omylem vzala oběd dcery, která si ho nachystala s sebou na praxi. Ta si teda dala porci, jen co je pravda. A ty okůrčičky k tomu – heleďmese, jak si debužíruje.

Sedím si v kanceláři u svého počítače, papám jídlo z krabičky a hledím do monitoru. V určitý moment mě napadlo, že to maso vypadá skoro jako kuřecí, i když já jsem dělala vepřové. Myšlenka jenom prolétla hlavou a já dál jím a přitom něco zkoumám na PC.

„Kačenko, chutná Ti?“

„Chutná, mám to dobrý…“

„No, to je můj oběd … “

„???  Né, to né … ???“ Vtipálek – dělá si ze mě srandu.

Ale co když … a pak mi to začalo docházet. Najednou se spojily ty malé nejasnosti – větší porce, okurky navíc, jiné maso. Všechny jsem si předtím lehce zdůvodnila a hlavně vůbec jsem jim nevěnovala pozornost. Takže jsem hezky s chutí snědla oběd kolegovi a na něj zůstal ten můj, který ležel v lednici o polici níž.

Všichni jsme se tomu v kanceláři dost nasmáli. Já jsem kolegu dokrmila chlebíčky, aby nezůstal o hladu vzhledem k mojí menší porci, a tím to skončilo. Úsměvná historka, nic víc (kromě toho, že si teď všichni kontrolují krabičky, když si jdu pro něco do lednice).

Příhoda 2.

Pár dní nato jsem si potřebovala vzít své trekové boty. Ajaj, posledně, když jsme byli v lese, zůstaly špinavé. A já už dost spěchám, už jsem vlastně měla být pryč! Rychle je šůruju, ať nejdu špinavá, obouvám se – nějak mi nesedí. Podívám se znovu, tentokrát už pořádně, a vidím, že ty moje si pěkně leží v botníku. Máme totiž doma troje skoro stejné trekovky, jenom různých značek a velikostí. Ale na první pohled vypadají stejně.

A já jsem ve chvíli, kdy jsem opravdu dost spěchala, pucovala boty mé dcery, která je měla opravdu „echt zaprasené“ (promiňte mi ten výraz, ale je autentický, jiný mě v té chvíli nenapadl…). Stála jsem u toho botníku s hadrem v ruce a nechápala jsem…

A co tím chtěl básník říci?

Po chvíli mi to došlo. Jak často v poslední době dělám něco bezmyšlenkovitě, jako automat, nesoustředím se na to, co dělám! Přemýšlím úplně nad něčím jiným.

A přitom na nočním stolku mám plno knížek, kde se píše:

„Zaměřte svou pozornost na to, co zrovna děláte.

Žijte v přítomnosti.“

Na internetu je plno článků o tom, jak je důležité vědomé prožívání a zaměření pozornosti. Když to totiž neděláme, může se stát, že život nám tak nějak proklouzne mezi prsty a my ani nebudeme vědět, jak. Ani si toho nevšimneme, protože myšlenkami budeme pořád někde jinde.

Jestliže ale dokážeme zklidnit myšlenky a vědomě zaměřit svou pozornost, všechno je hned jiné. Ten rozdíl je obrovský. Jsme klidnější, soustředěnější, spokojenější. Jenže ne vždy se nám to daří. Život není jen černý nebo bílý. Jednou jsi dole, jednou nahoře, jak se zpívá ve známé písničce. Období pohody se střídají s obdobím, kdy jsme zahlcení a myšlenky nám lítají jak splašení koně. A to nás vyčerpává.

Vždycky jsem záviděla těm, kteří popisují, jak žijí pořád jenom v přítomnosti. To musí být super, být pořád v pohodě. Já patřím k těm, kteří to zkouší se střídavými úspěchy. A v poslední době se mi to zrovna moc nedařilo. Proto mi chtěl Vesmír těmito dvěma jemnými kopanečky do zadku ukázat, co dělám špatně. Jak je vidět, i tady platí, že jedině praxe dělá mistra.

Takže – ZKOUŠET, ZKOUŠET, ZKOUŠET, a pořád dokola a znovu!

„No jo, když já toho mám v poslední době moc.“ Znáte tu větu? Řekla bych, že je to naše nejčastější výmluva pro cokoliv. Navíc trendem dnešní doby je plácat se po rameni, jak jsme dobří, kolik toho stíháme a hrdinou je ten, kdo má nabitý diář a nemá ani chvilku volného času.

Jenomže k čemu nám je, když si toho na sebe naložíme moc, ale pak si nic z toho ani nemáme šanci doopravdy prožít. Prostě to proběhne a my při tom už myslíme na něco dalšího, co ještě musíme…

Když jsem tak přemýšlela o těch svých dvou (v podstatě banálních) příhodách, připadala jsem si jako malý školák, před kterým stojí přísná paní učitelka s drdůlkem na hlavě, přes brýle si mě měří přísným pohledem a v ruce drží rákosku (dobře, rákosky už ve školách nejsou, takže – ukazovátko!). A říká mi důrazně:

„Kateřino, více pozornosti, prosím! Toto je moje druhá výstraha! Příště už půjdeme k panu řediteli a tam už to bude vážné!“

Co když se mi příště z nepozornosti opravdu stane něco vážného? Do teď to byly jenom drobnosti, ale co to může být příště?

Co s tím?

Život nám ukazuje cestu, jen my ji často nevidíme. Proto pak musí místo směrovek použít jiné, důraznější prostředky. Znovu se vracím k té důležité věci, kterou je zaměření pozornosti. Dokáže nás krásně zklidnit, vyčistit hlavu a zkoncentrovat. A hlavně – je to důležitá prevence, abychom se jednoho krásného dne ze všeho nezbláznili.

Přeji Vám, abyste vždycky našli všechny směrovky, a žádné kopance od života, ať už větší, či menší, nepotřebovali.

A žijte v přítomnosti 🙂

S láskou Katka

 

Katka Kadlecová
Jsem optimistka, která věří, že každý může rozbít své okovy a roztáhnout křídla. Ukazuji ostatním, že spojením technik osobního rozvoje a Feng shui je možné dosáhnout velkých změn v životě. Můžete žít život, o jakém jste si možná ani nedovolili snít. Můj příběh najdete tady
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Prvky v nás podle Feng Shui

    Zjistěte, jak můžete lépe pochopit sebe i druhé. Stáhněte si zdarma eBook Prvky v nás podle Feng Shui a dozvíte se, s jakými dispozicemi jste přišli na tento svět a jak Vás to ovlivňuje v životě.

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky