Můj příběh

 

Jsem optimistka, která věří, že každý může rozbít své okovy a roztáhnout křídla.

Ukazuji ostatním, že spojením technik osobního rozvoje a Feng shui

je možné dosáhnout velkých změn v životě.

Můžete žít život, o jakém jste si možná ani nedovolili snít.

Dnes jsem spokojenější, než jsem kdy ve svém životě byla. A to díky tomu, že jsem vzala život do svých rukou.

Pochopila jsem, že když si rozhoduji o svém životě sama a vzdám se omezujících přesvědčení o tom, co tomu řeknou lidi, na to nemám, a mnoha dalších, jsem šťastnější, než jsem kdy byla. Změna způsobu myšlení a vnímání života způsobila, že jsem si začala plnit své sny. Nikdy jsem se necítila tak svobodná jako dnes. A to i přesto, že navenek žiju pořád stejným životem jako dřív - mám skvělého manžela a rodinu, mám své přátele, koníčky, radosti i starosti jako každý jiný. Neprodělala jsem ani žádný obrovský životní zvrat v podobě vážné nemoci, rozvodu, nebo jiné životní klády.

Přesto se ale můj život diametrálně liší od života, jaký jsem žila před několika lety. Stala jsem se tvůrcem svého života. Naučila jsem se využívat příležitosti, které ke mně přicházejí, a dokonce je sama aktivně vytvářet.

Vždycky to tak ale nebylo...

Kdybyste nasedli do stroje času a zalétli asi o 10 let zpátky, potkali byste ženu, která žije takovým tím normálním životem, jak to bývá. Má manžela, 2 děti v pubertě, náročné zaměstnání, velký dům (už spoustu let v průběžné rekonstrukci), a k tomu všemu pevné odhodlání, že "já přece všecko zvládnu". Dělala jsem všechno, co se má a co se očekává. Byla jsem spokojená a byla jsem na sebe i hrdá, co všechno zvládám. Ale pořád mi něco chybělo.

V mé duši se postupně malým drápkem zasekla nespokojenost. Ale co, každý má přece horší období, sluníčko taky pořád nesvítí. To jsem si často říkala, abych své myšlenky zaplašila. A dál jsem jela v zajetých kolejích svých povinností a dělala věci, co se musí, co po mě chtějí ostatní. Měla jsem pocit, že o svém životě vůbec nerozhoduji. Dělat něco jen tak pro radost, protože mě to baví? Na to přece nemám čas!

Tak dlouho jsem jela na autopilota a odmítala poslouchat, jak má duše volá o pomoc, dokud jsem se všemi těmi povinnostmi a musy nenechala totálně převálcovat. Připadala jsem si jako panenka na klíček, kterou někdo natočil, a ona musí jet pořád dál a dál. Všude kolem byly jen starosti a povinnosti, nedokázala jsem už mít z ničeho radost.

V té době se k mým černým myšlenkám přidaly i zdravotní problémy. A protože všechna vyšetření ukázala, že netrpím žádnou závažnou chorobou, bylo zřejmé, že příčinou mých zdravotních potíží je psychika. A tak začala moje éra antidepresiv. Podotýkám, že jsem pořád žila ten stejný, zvenčí spokojený život - manžel, 2 děti (jen o něco starší), velký dům, náročné zaměstnání, které mě čím dál míň naplňuje.

Mezi lidmi je zakořeněná představa, že do deprese se můžete dostat, pokud prožijete nějaký obrovský životní zlom, nějaké trauma. Vždycky to tak ale být nemusí. Znáte to přísloví "Stokrát nic umořilo osla"? Já jsem ho poznala na vlastní kůži. Navíc, pokud se Vaše myšlenky válí v bahně nespokojenosti a marnosti, stane se takovým ve Vašich očích celý život.

Bylo to hodně těžké období, kdy se mi zdálo, že z tohoto začarovaného kruhu není cesty ven. Kladla jsem si spoustu otázek a hledala jsem na ně odpovědi. Neviděla jsem žádné řešení. Chtěla jsem pochopit, proč zrovna mě se toto děje.

A hlavně - CO S TÍM???

Nechci do smrti polykat prášky, které způsobí, že je mi všechno jedno. Musí to přece jít i jinak. Jak už jsem řekla, začala jsem hledat odpovědi. A zjistila jsem, že to opravdu jde i jinak. Dá to hodně práce a nikdo jiný ji za Vás neudělá. Je to jen na každém z nás, jestli je ochotný pro sebe něco udělat. Pokud se přestaneme jen tak nechat vláčet tím zlým osudem a začneme k životu přistupovat aktivně, začne náš život nabírat obrátky směrem, který my sami chceme. A to opravdu stojí za to.

Moje hledání nastartoval film Tajemství, který jednoho dne přinesl domů manžel. Tento film mi ukázal, že myšlenky mají obrovskou sílu. A když jsem svou pozornost zaměřila tímto směrem, začaly odpovědi na moje otázky postupně přicházet samy. Jednou v podobě knížky, na kterou jsem "náhodou" narazila, podruhé to byla nenápadná věta ve filmu, která mě v daném momentu oslovila a odpověděla mi na něco, co jsem v sobě zrovna řešila. Tak jsem postupně vždycky narazila na něco, co jsem zrovna v té chvíli potřebovala. Naučila jsem se techniky, "jak zvládat sama sebe", abych si svými myšlenkami neubližovala, ale naopak aby mi pomáhaly růst a být spokojená.

Navíc při mém putování z ponoru zpátky ke sluníčku mi do cesty vstoupilo nádherné učení Feng Shui, které dalo mému objevování další rozměr. Poznala jsem, jak můžeme nastartovat změny ve svém životě díky změnám v prostoru. Všechno souvisí se vším, a prostor, který nás obklopuje, nás ovlivňuje víc, než si vůbec dokážeme představit. Proč ho tedy nemít na své straně, aby nás podporoval? Proto jsem s ním začala aktivně pracovat a můžu s tím pomoct i Vám.

Moje cesta byla trnitá a trvala skoro 10 let. Bylo to 10 let hledání a tápání ve tmě. Ale protože jsem se nevzdala, našla jsem postupně spoustu záchytných bodů, které mi nakonec pomohly změnit můj život. Proto jsem se rozhodla své zkušenosti sdílet s ostatními. Možná jste v podobné situaci jako já tenkrát a hledáte cestu, jak z toho ven.

Pokud Vás mé náměty inspirují, moc ráda Vás na Vaší cestě ke slunci doprovodím...